Historie

letištěLetiště Kunětice bylo založeno v roce 1984 jako “ Základní letiště Kunětice – Ráby“ státním agrochemickým podnikem ACHP Pardubice, s. p., jako základna pro agrochemické letecké práce v regionu Pardubicka včetně údržby letecké techniky. Provozovatelem letiště byl SlovAir, s. p., který zajišťoval techniku, pohonné hmoty a dostatek kvalifikovaných pilotů i leteckých mechaniků.  Létané a udržované zde byly letouny typu AN-2 , Z 37 Čmelák a Z 37 Agro Turbo, krátce pak PZL Dromadér.

Letiště bylo vybudováno jako polní s betonovými stojánky letadel, s nadzemní nádrží PHM na 30.000 litrů paliva a se zázemím - ubikacemi pilotů a mechaniků.  Travnatá vzletová a přistávací dráha byla budována s ohledem na převládající větry a rozhledové /vzletové/  poměry ve směru  05/23, rozměrově se šířkou 40m a délkou 730 m, zpevněnou geotextilií na kolový tlak letounu 5.200 kg a vestavěnými drenážemi pro provoz v deštivém počasí.

Se změnami, které přinesl listopad 1989, letiště přešlo do vlastnictví soukromé společnosti Agro Dašice, a.s., který jako provozovatele vybral společnost Agro Air s. r. o., vedenou vlastníkem Ing. Petrem Ryšavým a současně s ním již na letišti participoval Aeroklub Pardubice, o. s., vedený předsedou a nestorem sportovního a ultralehkého létání v Pardubicích panem Otakarem Hovorkou.

A opět přicházejí vlastnické změny, společnost Agro Dašice, a.s. je fúzována do koncernu AGROFERT a.s., jmenovitě společností CEREA a.s. Pardubice, v roce 2010 – 2011 je učiněn pokus zachránit letiště před zánikem a likvidací po odchodu zkušeného provozovatele AgroAir  s.r.o. vytvořením Leteckého muzea Ing. Jana Kašpara, jsou provedeny letecké produkce, přelet letounu Bleriot  z Kunětic do Prahy – Chuchle a je vytvářeno interaktivní muzeum a produkce pod záštitou AEROPARK HK – Letecký cirkus Martina Kindernaye, vše bohužel bezúspěšně a s negativním výsledkem.

Ukončení nejisté budoucnosti a zahájení nového života Letiště Kunětice přineslo až jeho odkoupení v roce 2012 novým soukromým vlastníkem, který okamžitě zahájil sanaci stávajících budov a výstavbu nového dřevěného hangáru I. s plochou 600 m2 a ocel hangáru II. s plochou 350 m2. Investice probíhají doposud a termín ukončení stavby s plným provozem letiště byl stanoven na rok 2015.